Jedenáctý ročník turnaje přinesl nejen spoustu zábavy, ale zejména před turnajem obrovské množství starostí a nápor na realizační tým. Vše bylo způsobeno znovu se zvedající vlnou pandemie koronaviru a někdy až velmi zmatečnými zprávami od našich zákonodárců. Klasika v podání včera rozhodneme o tom, že v pondělí platilo to, co slíbíme od soboty, ale v pátek změníme nedělní rozhodnutí, abychom mohli od čtvrtku pondělní vyjádření upravit, pokud náš chlebodárce potká své rádce, kteří rozhodují o věcech, které on zpětně změní, aby mohly platit již o víkendu… a pak si v takové změti zpráv má člověk vybrat, co je vlastně platné, v jakém přesném znění a to vše musí v rozumném čase sdělit týmům, které na turnaj míří. No zvládli jsme to, i když více než deset týmů téměř za pět minut dvanáct svou účast zrušilo, což ovlivnilo jednak složení některých skupin, ale také kompletní časový rozpis turnaje. Nikomu by se jistě nelíbilo přes noc obdržet informaci, že původně měl začínat ve 12:00, ale nově začíná již 9:30, na takovou zprávu se už ráno v den turnaje moc reagovat nedá. Pořadatelé si tak před turnajem „střihli“ noční šichtu a rozpis utkání kompletně předělali s podmínkou, že žádný tým nesmí startovat dříve, než měl původní začátek a zároveň se rozpis utkání musí vlézt do schématu tří hracích dnů. Nakonec se během pátečního dne do turnaje registrovalo téměř šedesát týmů, které bojovaly o putovní poháry ve třech kategoriích, ve kterých jsme nakonec poznali tři premiérové vítěze.
Při hodnocení nezačneme jako tradičně některou z kategorií, ale jedním z důsledků současné pandemie, která „přišpendlila“ některé z nás do dočasné sportovní abstinence. A tělo každého z nás se k tomu staví jinak. Někteří do sportování znovu naskočí a bez problémů naváží na své sportovní vyžití, i u některých to naopak znamená, že „dobu na rozjezd“ potřebují delší. To jim však turnaj nemůže poskytnout, na ten musí být všichni nachystáni v jeden čas. O tom, že se to nestalo ve všech případech svědčí statistika zdravotníků z Červeného kříže, který se tradičně stará o zdravotnický dozor na turnaji. Letos se tak bavíme o turnaji, který zaznamenal téměř tolik zranění, jako se nakonec zúčastnilo týmů, přesně 58 případů, z nichž hned osm si vyžádalo vyšetření rentgenem, tři berle a jeden hospitalizaci v nemocnici. Do pomyslné trojky nejčastějších zranění zdravotníci na turnaji zařadili poranění prstů na ruce, poranění kotníku a poranění kolene. Za realizační tým turnaje jsme hrdi, že udržujeme spolupráci s Červeným křížem a přestože se jedná o letní turnaj, kde každý startuje na vlastní nebezpečí, i tak se snažíme účastníkům turnaje poskytnou nadstandardní zdravotnický servis.
Několik ročníků za sebou nese nejpočetnější zastoupení kategorie MUŽI HOBBY. Letošek nebyl výjimkou a opět nás soutěž nezklamala v tom, že o překvapivé výsledky nebyla nouze. Některé historicky úspěšné týmy – např. Shooters Beta, Pink Angels – tentokrát nepřekročily brány čtvrtfinále, naopak tým Bejvávalo po třech medailích konečně získal ty zlaté, když ve finále zdolal celý turnaj neporažený celek F.A.T.R. Dubňany. Souboj zklamaných semifinalistů pak pro sebe rozhodli hráči Flying Stars. Celkově kategorie svou kvalitou rozhodně nezklamala a organizátory nakonec muselo i mrzet, když semifinálový souboj, mezi IBK Zkrojeno a Bejvávalo přes výhru prvně jmenovaného celku plného mladých hráčů, museli po podaném protestu poraženého celku Bejvávalo kontumovat ve prospěch nakonec vítězného týmu v turnaji, neboť v IBK Zkrojeno nastoupil hráč, který nesplňoval podmínky pro start v dané kategorii.
V kategorii ŽEN posledních pět ročníků vyhrál tým IBK Selection, historický suverén soutěže. Kdo by jej však čekal ve „startovním poli“ letos, ten by se spálil. Tým složený okolo Denisy Ferenčíkové či Michaely Šponiarové účast na turnaji zvažoval, než jim definitivní stopku vystavilo vedení jejich mateřského vítkovického klubu. O to však nakonec celá kategorie byla otevřenější pro ostatní celky. Výborně se celý turnaj prezentovaly brněnské Rybářky ze Sona, které za celý turnaj neprohrály a po zásluze slavily vítězství. Podobnou pouť měl i historicky nejčastější účastník turnaje, Citrus Ladies Team, kdy děvčata právě jedinou porážku zaznamenaly až ve finále, přestože dokázaly vstřelit osm branek, nakonec devět v jejich síti znamenalo konečné druhé místo. Pro bronz si pak nakonec došly Kachny na tahu, které taktéž o jedinou trefu přetlačily „To se vyklepe“ z nedalekých Hranic na Moravě.
Tradičně nejsledovanější a neprestižnější je zisk trofeje v kategorii MUŽI PRO. Na turnaji byla možnost, aby se objevili i někteří reprezentanti ČR, neboť jejich soustředění ve shodném termínu jako se konal turnaj, bylo zrušeno. Nejvíce toho chtěl využít „domácí“ Jackpot, věčný čekatel na nejvyšší trofej, ale ani tentokrát se mu to nezdařilo, když po nezvládnutém semifinále nakonec skončil na bronzovém stupínku. A právě přemožitel kluků z Jackpotu nakonec dokonal svou neskutečnou pouť turnajem a stal se asi nejpřekvapivějším vítězem v jedenáctileté historii turnaje. Men in Black – Třinec měli hru postavenou na vynikající obraně a ve skvělé formě chytajícím Janu Piškovi. Tým bez známější tváře skvělým týmovým výkonem za celý turnaj obdržel nejméně branek a nenašel přemožitele. Ve finále pak porazil Rainbowrun TEAM složený z hráčů Letky a ostravského FBC.
V posledním ohlédnutí za letošním ročníkem určitě u všech zúčastněných zůstává touha, aby už příští ani žádný z další ročníků neovlivnila koronavirová či podobná pandemie, která již více než půl roku hýbe celým světem. Všichni se chceme soustředit na florbal, turnaj si sportovně i zábavně užít, což se letos povedlo s velkým ALE v zádech…
